paní Nina, 79

Přes 52 let svého života věnovala práci a lidem. Její pracovní cesta začala v závodě na opravy tanků, kde pracovala v tiskařském oddělení. Později se stala pokladní a v posledních letech chůvou, protože ze všeho nejvíc v životě vždy milovala děti.

Snadno si najde společnou řeč s lidmi, pamatuje si příběhy sousedů, zajímá se o cizí záležitosti a nikdy nepůjde kolem cizího neštěstí. Není náhodou, že byla svého času zástupkyní obyvatel vchodu, zná ji a váží si jí mnoho obyvatel domu, s nimiž dosud udržuje vřelé vztahy.

Má dva syny, ale žijí daleko. Jeden ze synů má invaliditu druhého stupně a mateřské srdce o něj neustále trne, i na dálku.

Po prodělaném infarktu se jí mnohem hůř aktivně pohybuje a žije obvyklým způsobem života, proto teď tráví většinu času doma. Ale i ve svých potížích se snaží být užitečná druhým, plete teplé ponožky pro vojáky Ozbrojených sil Ukrajiny a vkládá do každého páru péči a vděčnost obráncům.

Není zvyklá stěžovat si na život. Naopak se vždy snaží najít téma k dobrému rozhovoru, zeptat se na novinky a podpořit druhé slovem. Právě takoví lidé často zůstávají nepovšimnuti, ale kolem sebe drží malý svět lidskosti a tepla.